Hrad nad Novým Malínem

V čísle 1/2011 Malínských novin vyšel zajímavý článek paní Koverdýnské o "bezejmenném" hradu nad Novým Malínem jehož plné znění zde uvádíme.

V čísle 3/ 1997 šumperského “ Kulturního života“ vyšel pro nás poutavý článek s názvem “ Bezejmenný hrad nad Novým Malínem“. Jeho autorem je historik Mgr. Drahomír Polách, pro kterého je naše obec a její okolí nesmírně zajímavým územím. Hledá zde především odpovědi na otázky vzniku a vývoje Šumperka. Osídlení zdejších končin nepochybně souvisí s německou hornickou kolonizací severní Moravy ve 13. století. Bylo to v době panování krále Přemysla Otakara I. /1197 – 1230/ a byl to velice složitý a nákladný proces. Panovník udílel povolení, zeměpán nebo jiný šlechtic určitou akci naplánoval, majitel se rozhodl, které území nebo pozemky dá k dispozici. Organizátor, tzv. lokátor musel získat nebo nalákat lidi z německých území, přivést je, zajistit ubytování po příchodu sem tak, aby měli dostatek potravin, aby přežili první zimu, popřípadě zabezpečit soužití s lidmi, kteří už v místě žili. Do našeho kraje se dostali osídlenci ze střední části Německa, především z Hessenska Durynska. K nám a do nejbližšího okolí zřejmě přišli s vlnou vystěhovalců, kteří založili hornická města Bruntál na sever od nás a Uničov na jihu, jejichž vznik v roce 1213 je doložen listinou, kterou o deset let později svým podpisem stvrdil teprve šestnáctiletý král Přemysl Otakar I. Šumperk ani Frankštát nemají žádnou takovou listinu, která by zaznamenala dobu jejich založení, ale jakási ústní tradice o době jejich vzniku zde vždy existovala. Například naše obec slavila oficiálně 650 let své existence v roce 2000. Nejstarší písemnou zmínkou z roku 1350 je úřední záznam v zemských deskách v souvislosti s majetkovým převodem na syny Wiskera z Frankštátu. Ale původní obyvatelé Frankštátu slavili už 700 let existence své obce a to již v roce 1922! Do těchto souvislostí zapadá i taková maličkost jako je romantická stavbička věže letního slunovratu, všeobecně známá pod názvem “Mohyla“ (článek v MN č. 2/2003). Společně s několika dalšími ji postavil na svém pozemku Wilhelm Urban, který si tak splnil dávný sen. A jaký sen? To by z části mohl objasňovat článek ve zdejším regionálním měsíčníku Unsere Heimat, v jednom letním čísle roku 1926. Článek je doplněn fotografiemi se záběry z průběhu stavby. Mezi textem poměrně dlouhé lyrické oslavné pasáže je jedna krátká věta:…“Práce 700 let ti leží u nohou“… myslí se tím vesnice Frankštát a celá obdělaná krajina, tak, jak je vidět z vyhlídkového místa u “Mohyly“. Původní osídlení okolí Šumperka nejpravděpodobněji souvisí s dolováním především zlata. Někde v jeho blízkosti měl stát i hrad s ochranou funkcí při těžbě rud drahých kovů. Udělení  “horního práva“ pro Šumperk v roce 1340 markrabětem moravským (později císařem Karlem IV) by dosvědčovalo, že se zde pod Kamencem netěžila jen málo výnosná železná ruda, hnědel. Kde všude se však těžilo zlato, není bezpečně doloženo. Ale bylo to zřejmě také v rokli nad dnešním Novým Malínem, ve Wallichlochu (Vlašský důl). Asi kilometr odtud směrem na jihozápad je další zasypaný důl „ Gänserichen Schachte“ (Husarčina šachta), kde se prý těžila měděná ruda. Veškeré vytěžené horniny se drtily a propíraly přímo v rokli, kde vznikla malá hornická osada Mühldörfel (Mlýnská víska). Někdy se toto místo nazývalo také Goldwascherdörfel (Víska propírání zlata). Nad místem, kde stávala vesnička, se vypíná ostroh, kde se tyčil nevelký hrad na oválném půdorysu asi 35x15 metrů. Místo ve starých mapách je označeno jako Burgstein (Hradní kámen). Dnes z něho už nic nezbylo, jen základy jsou sotva znatelné. Avšak zcela zřetelný je závěrečný úsek příjezdové cesty, která končí v místě někdejší brány. Vydáme-li se na opačnou stranu, po několika minutách sejdeme serpentinami do Malínské rokle nad krmelec, odkud by se dalo pokračovat buď dolů do vsi nebo vzhůru po „Schlossweg“ (Zámecké cestě), která kdysi spojovala tento hrad s Rabštejnem, rovněž strážním hradem, který chránil těžbu zlata na odvrácené rýmařovské straně. Zapomenutý hrad Burgstein měl dříve pravděpodobně jiné jméno anebo přesněji je totožný s jinak zvaným hradem. Podle šumperského kronikáře Ganse by to mohl být v minulosti několikrát zmiňovaný hrad v blízkosti Šumperka zvaný „Alt Goldenstein“ (Starý zlatý kámen) a v sousedství zmiňovaný „Alt Golddeck“ (starý zlatý kout) by se ztotožňoval s vesničkou Mühldörfel, která podle lidové tradice měla být předchůdcem Frankštátu. 

Jak tento hrad asi vypadal, vidíme na vedutě katastrální mapy Frankštátského statku z roku 1775. Rytina je zhotovena podle nějaké starší předlohy, z tisku však vyšel zrcadlově obrácený obrázek. V popředí je vidět opevněná vesnička s kostelem, je to s největší pravděpodobností Frankštát. Nad ním na nezalesněném kopci stojí malý hrádek se dvěma věžemi a vstupní bránou mezi nimi. Hora v pozadí by měla být Kamenný vrch. Pro lepší orientaci a představu nám studentka Kristýna Veselá obrázek překreslila rovněž zrcadlově obráceně, aby lépe odpovídal skutečnosti při pohledu od západu. Tento hrad zpustl a zanikl v době, kdy se přestalo dolovat v Malínské rokli. A protože byl blízko nad vsí, byl snadno dosažitelným zdrojem kamene, použitého jako stavební materiál na základy nových domů vesnice, která se stále rozrůstala kolem potoka dolů, západním směrem.

Dagmar Koverdynská

Read more...